~Sterling~

Podal jsem Cassidy zmrzlinu a ona mi věnovala křečovitý, polovičatý úsměv, když jsem se k ní posadil na lavičku.

Jen na tu zmrzlinu zírala a nechala ji líně stékat po kornoutu. Promnul jsem si ruce a lehce do ní drcnul ramenem.

„Hej, co se děje? Na ten kornout zíráš už pěkně dlouho. Jsi v pohodě?“ zeptal jsem se a její krásné zelené oči střelily k mým.

Okamžitě jsem zbystřel a zkoumal j