„Plátek šunky, kousek okoralého chleba nebo i půlka zkažené buchty, to všechno se počítalo jako ‚odměna‘.“

Takový tam byl systém. Bez ohledu na to, jak byl někdo tvrdohlavý, když do Aureliánského institutu vstoupil, dříve či později ho zlomili. Stal se poslušným, ničím víc než majetkem, který mohl institut využít, jak se mu zlíbilo.

Nejdříve z nich institut udělal nástroje k uspokojování zvrácenýc