Graeven vysadil Kaelith u kuchyně brzy ráno. Víčka měl těžká únavou, ale na rtech mu hrál lehký úsměv, když se sklonil, aby jí dal pusu na rozloučenou. Ani jeden z nich se tu noc moc nevyspal. Miloval se s ní v ložnici v patře sídla, když se snažila balit, ve sprše doma a znovu uprostřed noci v jejich posteli. Kaelith byla příjemně otlačená.

„Dneska se moc nepředři,“ varoval ji znovu, zatímco jí o