O pět let později…

Kaelith hnětla těsto před sebou, odsunula ho stranou a začala s dalším. Takhle pokračovala skoro hodinu, než si všimla někoho stojícího ve dveřích. Kaelith po očku pohlédla tím směrem a vypískla. Junia zvedla ruce právě včas, aby svou kamarádku zachytila.

„Opatrně, opatrně,“ řekla Junia s širokým úsměvem.

Kaelith ustoupila a dotkla se kamarádčina kulatého břicha. „Jo, jasně, pro