Kapitola 22 – Nejsem mrtvá, vidíš?

ELOWEN

Mé oči málem vypadnou z důlků, když dorazíme k palácovému vchodu. Můj bratr se nějakým způsobem vyškrábal na vrchol jednoho z mramorových sloupů a drží se ho ze všech sil. Jovian stojí dole se založenýma rukama a soustředí se na stráže. Strážný, který pro mě přišel, se na mě mračí, jako by čekal, že to vyřeším. Založí si ruce na prsou a já nad ním protočím