VOKAR

Trůnní sál je temný. Jediné světlo přichází z jednoho okna, zbytek je zakrytý závěsy. Místnost je prázdná, až na mého otce. Jeho postavu zahalují hluboké stíny. V sále visí chlad, ze kterého mi po páteři přebíhá mráz. Erebus už vrčí a je v pozoru. Snažím se nenechat se jeho ostražitostí rozhodit a vykročím dál do místnosti.

„Dobré odpoledne, otče,“ řeknu a pokleknu před ním.

Můj otec zamručí