ELOWEN

Někdo mi dupe po hlavě. Tlačí mi nohama na lebku. To musí být jediné vysvětlení pro tu pulzující bolest v mé hlavě. Zasténám a zamžourám. Jasný sluneční paprsek mě pálí do očí a já je rychle zase zavřu.

Známá vůně cedru, santalového dřeva a bergamotu se přiblíží. Ruka mi projede vlasy a prsty mě jemně hladí po temeni. „Elowen, slyšíš mě?“ Vokarův hluboký hlas mi rozpolcuje lebku.

„Nemluv. N