VOKAR

Zvuk mého jména mě probudí, ale vůně mé družky mě drží ve stavu nevědomí o něco déle. Přitulím se blíž k jejímu zdroji. Její vůně je výraznější než kdy dřív. Je ještě sladší a její vrstvy se zdají být složitější. Zasténám, když ucítím náznaky pekanových ořechů a medu. Ty mám rád.

*Musím ji ochutnat.* Přejedu nosem po látce, která ji zakrývá, a hledám její nahou kůži.

„Princi Vokare.“ Ten vyž