Kapitola 96 – Pamatuj, že jsi moje.

ELOWEN

Oheň praská do noci. Skrze hlasy kolem sebe slyším, jak dřevo puká a mění se v popel. Fascinovaně mě to upoutává. S tím rozpadajícím se dřevem se ztotožňuji víc, než jsem čekala. Kolikrát už jsem byla spálená, až ze mě nic nezbylo? Kolikrát mě pohltily plameny?

Na zátylku mě zamrazí a já sáhnu nahoru, abych ten pocit odehnala. Rozhlédnu se po náměstí, kde