VOKAR

Elowen přede mě postaví velkou, kouřící mísu polévky. Vůně rajčat, česneku a bazalky by měla být sytá a sbíhat by se po ní měly sliny, ale místo toho jsou pachy mdlé. Skloním se a nadechnu se, ale ucpání v nose vůni odfiltruje.

„To je tou tvou rýmou, blokuje ti dýchací cesty,“ vysvětluje Elowen, když pokládá na stůl chléb se sýrem.

„Nemám rýmu.“ Zašklebím se, když si všimnu, že i Elowenina v