VOKAR

Dveře při mém průchodu zarachotí a já vyrazím ze salonu. V ruce svírám krabičku se dvěma bezpečně uloženými prsteny. Ticho v mé mysli je absolutní a každé volání se vrací jako ozvěna.

*„Gresio?“* zavolám znovu, ale její jméno se v mé mysli jen odráží, aniž by došlo k cíli. Žádná odpověď, a to už od jejího prvního volání o pomoc. Zkoušel jsem se s ní spojit už tucetkrát, ale na druhém konci b