Evelina

„Cože? Ne!“ Postavila jsem se a urovnala si sukni. „Proč si to myslíš?“

„Protože děláš tu věc s rukama.“ Ukázala na místo, kde jsem si nervózně pohrávala s rukávem. „Vždycky to děláš, když něco tajíš.“

Rychle jsem ruce spustila. „Nikdo není, mami. Mám jen hodně práce a... všeho ostatního.“

„Tím ‚vším ostatním‘ myslíš co...?“

„Třeba to, aby si moje matka odpočinula, místo aby si z nemocničn