Evelina

Po večeři mě vzal do střešního baru s výhledem, ze kterého se mi zatajil dech. Celý Strip se před námi rozprostíral jako třpytivý karneval světel a možností.

„Líbí se ti to?“ zeptal se a přitiskl se mi k zádům, když jsme stáli u zábradlí.

„Je to nádhera.“

„Ne taková jako ty.“ Jeho rty se otřely o mé ucho.

Mírně jsem se otočila, abych se na něj podívala; naše tváře byly jen kousek od sebe.