Alaric

Znovu jsem se usadil do židle a zachytil dravčí úsměv Genevieve. Její noha mi pod stolem opět sjela po noze.

„Tiramisu pro všechny,“ oznámil dědeček číšníkovi. „A mému vnukovi přineste dvojitou porci.“

„Opravdu, já ne–“

„Pššt,“ přerušila mě babička. „Jsi moc hubený. Rostoucí chlapec potřebuje výživu.“

„Je mi dvaatřicet,“ zamumlal jsem, ale tiramisu se objevilo dřív, než jsem mohl dál protes