Alaric

Rozhlédl jsem se po chodbě, napůl jsem očekával, že na nás bude někdo zírat pootevřenými dveřmi. Místo páchlo levným osvěžovačem vzduchu a něčím, co jsem nedokázal přesně určit – pravděpodobně jídlem z donášky z minulého týdne.

„Zeptám se někoho,“ řekl Gid a už mířil k sousednímu bytu. „Ty zdi vypadají tak tenké, že to někdo musel slyšet.“

„Posluž si.“ Opřel jsem se o zeď a okamžitě toho li