Evelina

„S tou prořízlou pusou opatrně,“ varoval mě, i když v jeho hlase bylo slyšet pobavení. „Teď si lehněte na pohovku.“

Narovnala jsem se a otočila k němu. Kravatu měl povolenou a horní knoflíček košile rozepnutý. Jeho oči temněly touhou, jak si mě prohlížel.

„Lehněte si,“ zopakoval tónem, ze kterého mi slábla kolena.

Sedla jsem si na pohovku a natáhla se, srdce mi bušilo o žebra. Kůže mě chla