Evelina

Wesley si nás všiml a usmál se, tím samým křivým úsměvem, který se mu na tváři objevoval vždycky, když konečně vyřešil těžký matematický příklad. Propletl se mezi stoly směrem k nám.

„Evelino! Phoebe!“ Roztáhl ruce. „Obě vypadáte úžasně!“

Phoebe, která ho ještě před chvílí chtěla verbálně zničit, vstala a přijala jeho objetí, jako by byli dávno ztracení příbuzní. „Wesley! To je ale překva