Evelina

Výtah pokračoval v klesání a s každým patrem stoupala i moje úzkost.

Alaric stál vedle mě, jeho kolínská vyplňovala malý prostor a bránila mi jasně uvažovat. Jeho přítomnost mi vždycky zatemnila úsudek, až jsem zapomínala, proč bych si měla udržovat odstup.

„Jste tichá,“ poznamenal s očima upřenýma na klesající čísla pater.

„Jen mě zajímá, kam jdeme,“ odpověděla jsem a snažila se o pevný h