Evelina

Alaric se posadil za svůj stůl a pokynul mi, abych se posadila naproti němu. Usadila se na samý kraj židle s tabletem balancujícím na koleni.

„Jak se dnes vede vaší matce?“ zeptal se hlasem tišším, než jsem čekala.

Ta otázka mě zaskočila. „Vede se jí... dobře. Dnes ráno se pokoušela smažit lívance, i když jí lékař nařídil klid.“

Na koutku jeho rtů se usadil lehký úsměv. „To mi připomíná ně