Evelina

Máma se posadila na kraj mé postele. „Tak kdy zase uvidím Alarica?“

Znovu jsem si lokla kávy. „Pozvala jsem ho v neděli na večeři.“

Obličej se jí rozzářil. „Báječné! Udělám své speciální lasagne.“

„Mami, nemusíš se s tím tak piplat...“

„Nesmysl! Nestává se každý den, aby si moje dcera přivedla domů muže na večeři, zvlášť takového, který je do ní zjevně zblázněný.“

Málem jsem se kávou zakuc