Evelina

Ve výtahu jsme stáli v tichu. Alaric měl zaťatou čelist a strnulý postoj. Elowenino objevení na něj nějak zapůsobilo, ale nedokázala jsem poznat, jestli to byla touha, hněv, nebo něco úplně jiného.

„Jsi potichu,“ poznamenal, když jsme sjížděli dolů.

„Jen si to zpracovávám.“

„Co si zpracováváš?“

Podívala jsem se mu přímo do očí. „Elowen. Její vliv na vás.“

Jeho obočí se nadzvedlo. „Její vli