Evelina

Odložila jsem vidličku a pečlivě volila slova. „Je pozorný. Velkorysý.“ Nenasytný. Dominantní. Naprosto úžasný. „Bereme to pomalu.“

Maminčin výraz mi napověděl, že mi nevěří ani slovo. „Pomalu? Tak se tomu dneska mezi mladými říká?“

„Mami!“

Zasmála se, potěšená mými rozpaky. „Jen tě škádlím, zlatíčko. Ale vážně, už roky jsem tě neviděla takhle šťastnou. Ať už dělá cokoli, funguje to.“

Zamě