Evelina

Odpoledne se vleklo v nekonečném řetězci schůzek o projektu. V pět hodin mě pálily oči ze zírání do tabulek a šálek kávy jsem měla už několik hodin prázdný.

„Potřebuju kofein,“ zamumlala jsem si pro sebe a protáhla se na židli.

Zamířila jsem do jídelny, vděčná za příležitost protáhnout si nohy. V tuhle hodinu už tam bylo skoro prázdno.

Kávovar zabzučel, když jsem stiskla tlačítko pro černo