Evelina

Vyšla jsem na chodbu, palec se mi vznášel nad obrazovkou. Zvednout. Nezvednout. Vyhodit telefon z okna a změnit identitu.

Přejela jsem po displeji dřív, než jsem stačila vycouvat. „Haló?“

„Evelino. Dobré ráno.“

Sevřela jsem telefon pevněji. „Alaricu.“

„Chtěl jsem se tě na něco zeptat.“

„Ohledně čeho?“

„Ten zábavní park. Zmínil jsem se o něm včera večer.“ Odmlčel se. „Rád bych tam vzal tebe