Alaric

„Tyhle jsou dokonalé!“ Theo se natahoval po proužku. „Můžu si je nechat?“

„Nejdřív je nech uschnout.“ Evelina proužkem jemně zamávala. „Potřebují chvilku.“

„Králi Alaricu, chceš taky jednu?“ Theo ke mně vzhlédl těma očima – mýma očima – plnýma nevinné naděje.

„To bych moc rád.“

„Tak potřebujeme další!“ zatahal Evelinu za ruku. „Pojďte!“

„Theo, už jsme se fotili.“

„Ale potřebujeme víc, aby m