Pohled Elary.

„Takže takhle to je?"

Nespouštím oči z obrazovky. Čím dál víc mě vytáčí ten jeho lhostejný výraz.

Jako bych snad nevěděla, co to sakra říkám.

Rozhodnutá nedat na sobě nic znát, vykročím k sedadlu a začnu si rovnat knihy.

„Elaro, no tak. To byla fotka z uvádění do funkce,“ vyhrkne a hodí telefon na stůl.

Ve tváři se mu objeví vrásky frustrace. Pořád nechápu, z čeho je tak frustrovaný.