Pohled Elary.

„Hej, jsi v pořádku?“ ptá se mě Dante se starostí v hlase. „Zlobíš se na mě?“ dodá, chytne mě za paže a hladí mě.

Snažit se zastavit slzy je marné, protože tečou dál a já se jimi prakticky dusím.

„D...“ Slabě si opřu hlavu o jeho hruď a hledám útěchu.

Dante mě mlčky odvede do odpočívárny pro zaměstnance a usadí mě. Sedadlo je měkké. Naproti mně se posadí i Dante.

Něžně drží mé třesou