„Ale využívají,“ nadzvedne Elias obočí, „v místě, kterému se říká realita.“

„Co se mi tím snažíš říct?“ přistoupí k němu Julian a cítí knedlík v krku. „Že jsem hloupý? Naivní?“

Elias pokrčí rameny a odvrátí zrak: „Nikdy si toho nevšimneš, ale tvým přátelům na tobě moc nezáleží. Objednávají si ty nejdražší drinky, protože vědí, že to nejsou oni, kdo platí. Kdyby se platilo jejich kartami, neochutna