Nico jde do matčiny ložnice a opatrně otevře dveře. Spí klidně a vedle sebe má zarámovanou fotografii svého zesnulého manžela. Povzdechne si a posadí se na kraj postele. Na tváři se mu objeví úsměv při pomyšlení, že jeho matka je krásná i bez svých dlouhých vlasů. Bojuje s vedlejšími účinky chemoterapie s grácií a on na ni nikdy nebyl pyšnější.

Nico políbí matku na spánek a před odchodem z pokoje