«POHLED CASPIANA»

„A to by bylo pro dnešek vše, uvidíme se v pondělí.“

S tím skončilo vyučování. Sebral jsem si tašku a vyšel se spolužáky ze dveří. Venku jsem potkal Juliana, na tváři měl široký úsměv, jaký jsem u něj dlouho neviděl. Zářil štěstím a já byl rád za něj.

„Proč se tak culíš?“ zeptal jsem se s uchechnutím.

„A proč jsi ty sakra tak mrzutý?“ oplatil mi to, ale já jen pokrčil rameny.