Popadla jsem nohy jednoho námořníka a odtáhla ho pod převis střechy. Takto bude dál od případné přestřelky.

Najednou jsem uslyšela někoho naříkat: „Slečno Kaelenová! Prosím, pomozte mi! Mám infarkt! Mám pocit, že umřu...“

Poznala jsem v tom hlase Henryho. Spěšně jsem mezi skupinkou námořníků hledala jeho postavu.

Našla jsem ho stočeného v klubíčku s bolestivým výrazem ve tváři.

„Počkejte!“ Bles