Ztuhla jsem, když jsem si uvědomila, že to jsou hlasy Korgana a Laury.

Schoulila jsem se v hlubokém stínu stromu se zády přitisknutými ke kmeni. Koutkem oka jsem je špehovala a viděla, že stojí u několika kamenných sloupů necelých deset metrů ode mě. Kdyby přišli blíž, slyšeli by můj přerývaný dech i potlačované sténání.

Mohla jsem si jen pevně přikrýt ústa a nos dlaní a ani se nepohnout, zatímco