Jak jsem ho usilovně olizovala, úplně jsem zapomněla, že mě Laura a její muži sledují. Považovala jsem se za Vraxosovu ošetřovatelku, a dokonce i tak trochu za jeho družku.

Jakmile mě tato myšlenka napadla, okamžitě jsem ji zavrhla. ‚Co si to namlouvám? Není důvod na to myslet. Vraxos a já jsme tu stále uvězněni. Naše osudy jsou propletené, takže mu musím pomoct!‘

Skolila jsem hlavu a nepřestáva