Při pohledu na tu scenérii jsem téměř zapomněla dýchat. Rozhlížela jsem se jako dítě, které ještě nikdy nevidělo venkovní svět. Když jsem se otočila, abych se podívala, co mám pod nohama, zůstala jsem jako opařená. Z toho, co bylo pode mnou, mě úplně zamrazilo a zůstala jsem stát jako přikovaná.

Chyběla mi slova, kterými bych tu situaci popsala. Ta věc pod mýma nohama byl obrovský hřbitov, akorát