Srdce mi bušilo, když se můj dech stal trhaným, ale usilovně jsem pracovala na tom, abych se uklidnila. "Hej, Vraxosi – proč si o tom nepromluvíme? Chci vědět, co pro tebe znamenám... Jsem jen schránka pro tvé geny k šíření tvé pokrevní linie?"

Srdce se mi bezděčně sevřelo i ve chvíli, kdy jsem ta slova pronesla, jako bych se nutila čelit kruté pravdě. Z Vraxosovy tváře také zmizel úsměv a on se m