Vraxos byl s mým mlčením očividně nespokojen. Pevně sevřel mé ruce do svých blánitých tlap, zvedl mi je nad hlavu a nutil mě vzhlédnout, zatímco mě svou vahou tiskl dolů. Okamžitě jsem mu vtlačila koleno do břicha, ale on se i tak natlačil mezi mé nohy a donutil mě, abych jimi ovinula jeho tělo. Poté se otřel nosem o ten můj, natlačil mě zpět na balvan, pootevřel úzké rty a varoval mě: „Odteď máš