„Kaelen...“

Vůdce mořského lidu mě právě tehdy zavolal mým jménem zvenčí světelného polokruhu, ale jeho hlas zněl velmi vzdáleně. Když jsem k němu vzhlédla, upíral na mě své uhrančivé oči a současně přitiskl tlapu s blánou na vnější stranu kruhu, jako by mu v cestě stála skleněná stěna.

Tenhle pohled mi byl velmi povědomý – musela jsem ho už někde vidět. Nicméně mé tělo reagovalo rychleji než mysl