Druhý den. Jeden z jeho mužů dorazil k mé chatě s mým autem, telefonem a kabelkou. Také toho moc nenamluvil. Jen vyložil moje věci a jel si po svých. Od toho dne jsem o Sebastianovi neslyšela. To bylo před třemi dny.

„V kolik hodin?“ zeptám se sladce, i když ho ve skutečnosti chci uškrtit.

„V sedm budu u tvé chaty. Koukej být do té doby připravená. Nenech mě čekat,“ odpoví, než zavěsí telefon.

Haj