„Red,“ Sebastianův hlas mě přiměje otočit se jeho směrem.

Seděl na jedné z nemocničních židlí. V momentě, kdy se moje oči střetnou s jeho, se na mě všechno sesype.

Všechno od mého zatčení. To, jak se díval, když mě mučili. Jak jsem ho prosila, aby přestal, ale on nic neudělal. A nakonec ty vzpomínky, které mi byly skryty.

Uzavřu své emoce a nasadím tvrdý pohled.

Aniž bych mu cokoli řekla, vstanu z