Viděla jsem, jak mu to v hlavě šrotuje. Tu nerozhodnost a vnitřní boj. Trochu jsem uvolnila naše pouto druhů. Cítila jsem skrze něj jeho frustraci.

„Udělám cokoli, kromě souhlasu s odloučením.“ Jeho oči ztvrdly a chladná maska byla zpět na svém místě.

Pokrčila jsem rameny. „Tak se uvidíme u soudu,“ propustila jsem ho.

Zavrčel, než s dupotem odešel. Dveře za ním práskly a já konečně měla ten klid,