„Děkuji za ten úhel pohledu. Takhle jsem se na to nedívala. Jen jsem si říkala, jak je hrozné, že se o vás dozvídám až v dospělosti. Měla jsem pocit, že je příliš pozdě, jako by z toho, že se to dozvím teď, nemohlo vzejít nic dobrého.“

Valerie ke mně přistoupí a jednou rukou mě obejme.

„Nikdy není na nic pozdě a máme spoustu let na to, abychom se poznali. My už tě milujeme, Lauren, jsi součástí mé