***Romanův pohled***

Vyletěl jsem do sedu, jen aby mě přivítala třeštící bolest hlavy. Rozhlédl jsem se kolem, ležel jsem na gauči v obýváku. Silas seděl naproti mně v křesle, tablet na klíně.

„Dobré ráno, dortíku. Jak se cítíš?“

„Jako by mi přes hlavu přeběhlo stádo slonů.“

„Sakra, Luna má pekelný pravý hák.“ Na rtech mu pohrával úsměv.

„Cože?“

Silas zavřel kryt svého tabletu a naklonil se