Sklonila jsem se a snažila se z podlahy sebrat plyšáka jednoho z dvojčat. Rychle mi došlo, že v takhle pokročilém stádiu těhotenství to nepůjde. Místo toho jsem si dřepla. Přidala jsem ho k hromadě hraček ve svém náručí. Zezdola od vchodových dveří se ozvalo zaklepání a já se usmála.

„Pojď dál, je otevřeno!“

„Víš, Luno…“ vešla Liriel a zavřela za sebou dveře, „… vážně bys neměla nechávat odemčeno.