***Pohled Romana***

V rukách jsem svíral svého syna. Plakal a pupeční šňůrou byl stále spojen s Ariou. Třásl jsem se. Byla mrtvá. Její srdce se zastavilo. Vydechla naposledy. Pouto k družce vypadalo jako květina, která zešedla a zvadla. Zíral jsem na ten malý střípek života ve svých rukou. Na štěně, o kterém jsem ani nevěděl, že má přijít. Nemohl jsem najít hlas. Mysl jsem měl prázdnou.

Přiběhl