Ponořili jsme se do ticha přerušovaného jen Luciusovým občasným povzdechnutím poté, co si nacpal do úst plné sousto jídla. Využil jsem té příležitosti, abych si svého druha svlíkl pohledem. Byl tak mladý a v očích mu stále plálo to světlo, které přichází s mládím. Věděl jsem ale, že se v něm skrývá i určitá tvrdost a porozumění světu, které se do mě Silas snažil natlouct od chvíle, co jsme sem dor