Dalších pár dní bylo otřesných. Odmítal jsem dát Luciusovi víc jak tři slova, z nichž dvě vždy tvořila 'můj králi' na konci každé věty. Nejednou na mě začal křičet, ale já to přijímal jen s prázdným, znuděným výrazem. Vztek tohohle štěněte mě nedokázal vyděsit. Bože, to opravdu ne. Někdy jsem přemýšlel, jestli vůbec někdy viděl Ariu doopravdy rozzuřenou. Ona byla živel, při kterém by člověku strac