Elara

Projela mnou panika, když jsem drásala neviditelného útočníka a lapala po dechu.

„Co...“ zachroptěla jsem, ten zvuk se mi přiškrtil v krku. Šmátrala jsem po svém meči, ale paže se mi kolem krku sevřela pevněji. Nos mi naplnil pach kůže a něčeho kovového, odporný koktejl, který jen stěží zmírnil hrůzu, jež se mě zmocnila.

Bodla jsem loktem dozadu, snažila se vyprostit, než se mi začne mlžit z