Vespera

Vztek, jenž mnou proudil, připomínal doběla rozžhavené peklo, které hrozilo, že mě celou pohltí. Pohled na Bastiana, jehož tvář doslova zářila štěstím, když se naklonil, aby políbil toho člověka... to bylo k nesnesení! Žárlivost jako jedovatý had se mi obtočila kolem srdce a vymačkávala z mých plic vzduch. Otevřel dveře a zavedl ji dovnitř. Oči se mu třepotaly potěšením.

Tohle se nesmělo s