Aurelius

Znehybněl jsem, nechápal jsem, co by tím mohla myslet.

„Jak to myslíš?“

Oči jí zajiskřily a ovinula mi paže kolem ramen. Přisunula boky dopředu a olízla si rty, zatímco mě pevně stiskla, až jsem slastí zasténal.

„Myslím, že vysvětlování může chvíli počkat, ne? Kdy nám jedna stačila?“

Zasténal jsem a nechal ji, aby mě zatlačila dozadu a spočinula na mně celou svou vahou.

Připadalo mi to ja