Bastian

Nemohl jsem tomu uvěřit. Můj vlastní otec, král Valeriánského impéria, král Empyrejské říše, se schovával.

Schovával před čím?

„Proč?„ zeptal jsem se, v hlase se mi mísil zmatek s hněvem.

Otec se zhluboka nadechl, v očích měl smutek a odevzdanost.

„Já… upřímně, ze studu.“

„Cože?„

Nejdřív neodpovídal, jako by mě neslyšel. Pak se ale pomalu na mě podíval, oči měl nepřítomné, nezaostřené. Byl